Může rychlejší zahřátí motorového oleje snížit spotřebu? Co ukázal test na dvou Fordech Focus

Studie o olejích a mazivech
Může rychlejší zahřátí motorového oleje snížit spotřebu? Co ukázal test na dvou Fordech Focus
Autor původní práce: Oliver Taylor  ·  Department of Engineering Science, University of Oxford  ·  2016
Motorové oleje Studený start Viskozita Spotřeba paliva

Motorový olej je po studeném startu výrazně viskóznější než po zahřátí. Motor proto musí překonávat větší viskózní odpor právě v době, kdy se celý systém teprve dostává na provozní teplotu.

Oliver Taylor z University of Oxford proto na válcové zkušebně testoval, zda lze část těchto ztrát snížit rychlejším zahřátím motorového oleje. Použil dva Fordy Focus s benzínovými motory EcoBoost a sledoval emise CO₂ během studeného jízdního cyklu NEDC.

Co výzkum ukázal?
2 vozy
Ford Focus 1.6 EcoBoost a Ford Focus 2.0 EcoBoost
−0,41 %
průměrná změna CO₂ po předehřátí 5W-30 na 60 °C
−1,04 %
průměrná změna CO₂ po předehřátí 5W-30 na 90 °C
0,4–1,2 %
rozsah snížení CO₂ uváděný pro testy s menší tepelnou hmotou oleje

Co přesně autor testoval?

Výzkum probíhal na dvou benzínových vozech:

  • Ford Focus 1.6 EcoBoost, modelový rok 2011,
  • Ford Focus 2.0 EcoBoost, modelový rok 2013.

Oba vozy byly umístěny na klimatizované válcové zkušebny a absolvovaly jízdní cyklus NEDC.

Vozidla byla před studeným testem teplotně ustálena přibližně na 20 °C. Během testů se měřilo CO₂ ve výfuku a teploty a tlaky v mazacím systému a motoru.

Výzkum zkoušel dvě hlavní cesty, jak urychlit pokles viskozity oleje:

  • přivést před startem do motoru předehřátý olej,
  • snížit množství oleje, které se během zahřívání musí ohřát.

Důležité: měřeným výsledkem byly emise CO₂ během NEDC. Studie tedy neposkytuje univerzální číslo úspory paliva pro běžnou jízdu každého automobilu.

Co udělalo předehřátí motorového oleje?

Při jedné sérii testů byl olej před startem zahříván mimo automobil a těsně před začátkem jízdního cyklu přiveden přímo do olejové vany.

Testováno bylo předehřátí na 60 °C a 90 °C.

−1,04 % Průměrně o tolik klesly emise CO₂ v testu s olejem předehřátým na 90 °C. Při předehřátí na 60 °C byl průměrný rozdíl 0,41 %.

Největší rozdíl se podle měření objevil na úplném začátku studeného cyklu.

V prvních dvou městských úsecích NEDC vykázal test s olejem předehřátým na 90 °C přibližně o 2,9 % méně CO₂ než reference.

Jak se motor postupně zahříval, rozdíl mezi oběma stavy se přirozeně zmenšoval.

Celkové výsledky 0,41 % a 1,04 % nebylo možné od referenčních měření oddělit s 95% statistickou jistotou. Je proto správné chápat je jako výsledek tohoto konkrétního experimentu, nikoliv jako přesnou univerzální úsporu.

Zůstal předehřátý olej skutečně horký?

Právě tady přišlo jedno z nejzajímavějších zjištění.

Horký olej se po vstupu do studeného motoru velmi rychle ochlazoval.

Autor naměřil mezi olejovou vanou a hlavní olejovou galerií teplotní ztrátu přibližně 40 K při 60°C předehřátí a 60 K při 90°C předehřátí.

Teplo z oleje nezmizelo – ohřívalo motor

Měření teploty bloku a hlavy ukázalo, že velká část energie předehřátého oleje přešla do studených kovových částí motoru. Autor proto došel k závěru, že předehřátí oleje ve skutečnosti pomáhá rychleji zahřát celý motor, nejen samotné mazivo.

Co se stalo, když se zahřívalo méně oleje?

Druhou cestou bylo zmenšení tepelné hmoty olejové náplně.

Princip je jednoduchý: menší množství kapaliny potřebuje k ohřátí méně energie.

Při první sérii testů klesla u Fordu Focus 1.6 EcoBoost náplň z přibližně 4,1 litru na 2,0 litru. Olej v galerii se díky tomu zahřál rychleji a vypočtená kinematická viskozita byla krátkodobě asi o 10,5 % nižší.

V další sérii byla maximální vypočtená redukce viskozity přibližně 15 %.

U druhého vozu se sníženou náplní bylo naměřeno snížení CO₂ až 1,18 %.

To ale není návod jezdit s menším množstvím oleje

U Fordu Focus 2.0 EcoBoost se při 2litrové náplni objevily výkyvy tlaku v olejové galerii. Studie navíc nezkoumala dlouhodobý vliv takto nízké hladiny na životnost motoru, provzdušnění oleje nebo mazání jednotlivých součástí.

Proč může rychlejší zahřátí oleje snížit ztráty?

Studený olej má vyšší viskozitu.

Motor proto musí překonávat větší odpor při:

  • čerpání oleje mazací soustavou,
  • pohybu ložisek a čepů v olejovém filmu,
  • pohybu pístní skupiny,
  • a dalších hydrodynamicky mazaných kontaktech.

Jak olej získává teplotu, jeho viskozita klesá a část těchto viskózních ztrát se zmenšuje.

Tepelný management proto může část výhody nízkoviskózního oleje získat jiným způsobem: nikoliv změnou formulace, ale rychlejším dosažením vyšší provozní teploty.

Šlo by uchovat teplý olej z předchozí jízdy?

Taylor zkoumal i praktičtější způsob, jak předehřátí dosáhnout bez elektrického topení.

Vytvořil model externího olejového zásobníku, který by po vypnutí motoru uchoval část tepla z předchozí jízdy.

Samotná neizolovaná nádrž byla neúčinná: po šestihodinovém chladnutí klesla teplota oleje z 90 °C přibližně na 20,8 °C.

65 °C Přibližně tuto průměrnou teplotu oleje předpověděl model po šestihodinovém odstavení, pokud byl zásobník opatřen 15mm vrstvou křemičitého aerogelu.

Šlo pouze o model, ale ukázal technickou možnost uchovat část tepelné energie oleje mezi dvěma jízdami.

Co z toho plyne pro běžný motor?

Studie dobře ukazuje, proč je studený start z hlediska maziva specifický provozní stav.

Olej ještě nemá vlastnosti, které má po plném zahřátí, a motor současně zahřívá velké množství kovu, chladicí kapaliny a dalších provozních kapalin.

Rychlejší zahřátí maziva může pomoci snížit část viskózních ztrát, ale výsledný efekt závisí na:

  • konstrukci motoru,
  • objemu olejové náplně,
  • tepelném managementu motoru,
  • použité viskozitní třídě,
  • délce jízdy,
  • a okolní teplotě.

Výzkum tak podporuje důležitou myšlenku: vlastnosti motorového oleje nelze posuzovat pouze při ustálené teplotě 100 °C. Významná část běžného provozu probíhá během zahřívání motoru.

Co tato část výzkumu naopak nedokazuje?

  • Výsledky pocházejí ze dvou konkrétních vozů Ford Focus s motory EcoBoost.
  • Použit byl dnes již historický jízdní cyklus NEDC, nikoliv současný WLTC.
  • Většina naměřených rozdílů z předehřívání a změny množství oleje nebyla statisticky významná na úrovni 95 %.
  • Výsledky nelze převést na přesnou procentní úsporu paliva u každého automobilu.
  • Experiment s menší olejovou náplní není doporučením provozovat motor pod výrobcem předepsanou hladinou oleje.
  • Studie neposuzovala dlouhodobou životnost motoru při snížené olejové náplni.
  • U jednoho vozu se při 2litrové náplni objevily výkyvy tlaku oleje.
  • Část účinku předehřátého oleje souvisela s ohřevem samotné konstrukce motoru, takže nelze celý výsledek přičíst pouze nižší viskozitě oleje.

Jaký je hlavní závěr?

Výzkum ukázal, že rychlejší zahřátí motorového oleje může během studeného jízdního cyklu snížit třecí ztráty a naměřené CO₂.

U jednoho testovaného vozu vedlo předehřátí 5W-30 na 60 °C k průměrnému snížení CO₂ o 0,41 % a předehřátí na 90 °C k 1,04 %. Výsledky ale nebyly statisticky oddělitelné od variability reference na úrovni 95 %.

Testy s menší tepelnou hmotou oleje potvrdily stejný princip: olej se zahřál rychleji a jeho viskozita klesala dříve. To však není důkaz, že je bezpečné provozovat motor s menším množstvím oleje, než předepisuje výrobce.

Nejdůležitější informace o studii na jednom místě
Tento rozbor vychází z kapitoly 6 rozsáhlejší výzkumné práce Olivera Taylora věnované tepelnému managementu motorového oleje.
Téma
Vliv rychlosti zahřívání motorového oleje na emise CO₂ při studeném startu
Oblast
Motorové oleje, viskozita, studený start, tepelný management, automotive
Autor původní práce
Oliver Taylor
Instituce
Department of Engineering Science, University of Oxford; New College, Oxford
Odborné vedení
Professor Richard Stone, University of Oxford; Dr Richard Pearson, BP
Typ výzkumu
Experimentální testy celých vozidel na klimatizované válcové zkušebně doplněné tepelným modelováním zásobníku oleje
Část původní práce
Chapter 6 – Lubricant thermal management
Testovaná vozidla
Ford Focus 1.6 EcoBoost, modelový rok 2011; Ford Focus 2.0 EcoBoost, modelový rok 2013
Jízdní cyklus
NEDC se studeným startem
Mazivo
Referenční motorový olej 5W-30; v dalších částech kapitoly byl pro porovnání použit také SAE 8
Předehřátí
Olej byl před začátkem testu zahříván externě a následně přiveden do olejové vany; hlavní uváděné stavy byly 60 °C a 90 °C
Co se měřilo
Tailpipe CO₂, teploty oleje a motoru, tlak v olejové galerii a z nich vypočtené změny kinematické viskozity
Výsledek předehřátí
Průměrné snížení CO₂ o 0,41 % při předehřátí na 60 °C a o 1,04 % při předehřátí na 90 °C v hlavní testovací sérii
Snížení tepelné hmoty
Při testech s nižším množstvím oleje se olej zahříval rychleji; autor v celkovém závěru kapitoly uvádí snížení CO₂ přibližně 0,4–1,2 %
Hlavní mechanismus
Rychlejší zahřátí snížilo viskozitu oleje během studené fáze testu a zároveň přeneslo teplo do konstrukce motoru, čímž se celý motor rychleji přibližoval provozní teplotě
Model tepelného zásobníku
Model s 15mm vrstvou silica aerogelu předpověděl po 6 hodinách průměrnou teplotu oleje 65 °C při počátečních 90 °C
Hlavní omezení
Omezená opakovatelnost většiny chassis-dynamometer testů; výsledky se lišily mezi motory a většinu změn nebylo možné prokázat s 95% statistickou jistotou. Testy snížené náplně navíc nehodnotily dlouhodobou životnost motoru.
Název našeho rozboru
Může rychlejší zahřátí motorového oleje snížit spotřebu? Co ukázal test na dvou Fordech Focus
Originální název práce
Improving the performance of internal combustion engines through lubricant engineering
Rok
2016
DOI / originální odkaz
V dodaném dokumentu není DOI ani veřejný odkaz uveden.
Primární zdroj: Taylor, O.: Improving the performance of internal combustion engines through lubricant engineering. Department of Engineering Science, University of Oxford, Trinity Term 2016. Tento článek Oleje.Pro zpracovává především kapitolu 6: Lubricant thermal management.
Oleje.Pro · rozbor odborné studie
O autorovi a odborném zázemí

Tento text je redakčním rozborem vybrané části původní odborné výzkumné práce, nikoliv původním výzkumem Oleje.Pro. Oddělujeme přímo naměřené výsledky z válcové zkušebny, vypočtené změny viskozity a výsledky následného tepelného modelování.

Autor rozboru · odborná rešerše

V Oleje.Pro se věnuje odborným rešerším, práci s vědeckými publikacemi a technickou dokumentací a převádění složitých témat do prakticky použitelné podoby.

Více o autorovi →

Odborný konzultant Oleje.Pro

V oblasti olejů a maziv profesně působí více než 30 let. U technicky náročnějšího obsahu Oleje.Pro pomáhá s konzultací terminologie, vlastností maziv, klasifikací a praktické interpretace technických informací.

Více o odborném konzultantovi →

Jak jsme se studií pracovali: stránka zpracovává experimenty zaměřené na tepelný management motorového oleje. Výsledky snížené olejové náplně interpretujeme pouze jako výzkum vlivu tepelné hmoty a nikoliv jako provozní doporučení. U hodnot CO₂ zároveň uvádíme omezenou statistickou průkaznost, kterou autor původní práce opakovaně zdůrazňuje.

Ing. Stanislav Pšenička je odborným konzultantem redakce Oleje.Pro. Jeho uvedení v tomto bloku samo o sobě neznamená, že osobně provedl odbornou kontrolu původní práce nebo každého tvrzení tohoto rozboru. Pokud konkrétní obsah projde jeho přímou odbornou kontrolou, uvádíme tuto skutečnost samostatně.